Básnické svědectví o jedné z nejtemnějších kapitol evropských dějin. Autorka dává hlas obětem masakru v Babím Jaru, konkrétním lidem, jejichž příběhy se skládají do naléhavého chóru paměti. Toto je drtivá poezie, která připomíná minulost jako stále živou zkušenost. Překladatelka Tereza Chlaňová vydání této sbírky doprovází těmito slovy: „Je to kniha nesmírně těžká, tíživá, tísnivá, ale zároveň geniální v tom, jak propojuje světy, jak pracuje s časem - jak ozvučuje hlasy, které nikdy neměly možnost promluvit. Jak se vlamuje do času, který se tříští, ale zároveň skrze díry po těchto úlomcích se navléká zpět na jednu nit s tím, co bylo, co je teď, co bude...“